Dogdancing vznikl koncem 80. let ze cvičení klasické poslušnosti, ke které byly postupně přidávány různé další prvky a triky. Psovod a pes na hudbu předvádějí předem připravenou sestavu různých cviků. Dogdancing je velmi kreativní psí sport. Dělí se na čtyři divize:  A – Musical Dreesage - zde jde o co nejplynulejší provedení cviků v sestavě, a to jak u psa, tak i psovoda. B – Heelwork To Music – v této divizi musí být většina cviků provedena u nohy psovoda. C – Freestyle – jedná se o sestavu založenou na příběhu či motivu, psovod dotváří atmosféru také příslušným kostýmem či rekvizitou. D – Dances with Dogs – jedná se o náročnou divizi, kde musí psovod tančit a zároveň ovládat psa, který jeho pohyb kopíruje nebo ho vhodně doprovází.

Na dogdancingu může být zajímavé to, že není náročný na prostor a finance. Záleží v něm především na fantazii psovoda a pochopitelně i na možnostech psa. Trénovat je možné doma, na procházce, v podstatě kdekoliv.

Dogdancing je v České republice relativně mladý psí sport (dostal se k nám v roce 1999), přesto si nachází stále větší počet příznivců, a to i díky úspěchům v televizních talentových soutěžích. Na sportovním poli dosáhla největšího úspěchu v roce 2010 Alena Smolíková s border kolií Keysi, když se svojí „hasičskou sestavou“ v Anglii vyhrály nejprestižnější závod na světě CRUFTS.

Pokud se chcete o dogdancingu dozvědět více a nebo třeba jen zjistit, kdy jsou různé dogdancingové akce a soutěže, navštivte stránky klubu Dog Dancing Club Czech Republic (DDCCR):

http://www.dogdancingclubcr.cz/

Agility je překážkový běh odvozený od parkurového skákání, při kterém pes vedený psovodem překonává překážky na trati. Parkur je sestaven z různých typů překážek: skokové překážky, tunely, kladina, houpačka, slalom, proskokový kruh, skok daleký, šikmá stěna apod. Cílem je doběhnout v co nejlepším čase, s co nejmenším počtem chyb, tj. ve správném směru a pořadí správně překonat všechny překážky. Pes je na volno, bez vodítka i obojku, a psovod ho navádí slovně, pomocí nejrůznějších povelů, a svým pohybem, včetně natáčení těla a ukázování rukou. Na trati bývá okolo 20 překážek, jejichž rozestavení určuje rozhodčí. Každá trať je tak úplně jiná, takže pes nikdy neví, co ho čeká. Psovod i pes přitom běží sprintem, takže musí být dokonale sehraní.

Pokud jsou na trati všechny překážky, jedná se o „klasické agility“. Možná je i varianta pouze se skokovými překážkami, a pak se jedná o tzv. „jumping“. Při závodech je možné absolvovat tzv. zkoušky, které se konají ve třech výkonnostních kategoriích: začátečnické kategorii A1, závodnické A2 a nejvyšší A3.

Agility nezná omezení, co se týče rasy (závodit mohou i psi bez průkazu původu, tj. kříženci), velikosti nebo věku psa či psovoda. Soutěží se ve třech kategoriích podle velikosti psa: small (do 34,99 cm), medium (od 35 cm do 42,99 cm) a large (43 cm a více). Podle kategorií je stanovena i výška překážek.

Kolébkou agility je Velká Británie, kde se tento sport zrodil koncem 70. let. U nás se první závody konaly v roce 1991. Češi patří bez nadsázky ke světové špičce s řadou skvělých umístění ze světových šampionátů, včetně těch úplně nejvyšších. Ten v roce 2007 získala teprve 14 letá Adéla Králová, která se svojí tehdy pětiletou šeltií Baby (Rupione z Černé hlásky) vyhrála kategorii small.

Každoročně se u nás pořádá Mistrovství České republiky a Mistrovství mládeže v agility a v roce 2012 se u nás bude poprvé konat i mistrovství světa, a to v Liberci.

Informace o Agility a o tom co vše tento sport obnáší se můžete dozvědět na: 

www.klubagility.cz

V dogfrisbee se, zjednodušeně řečeno, jedná o házení disku psovi. Pes by měl hozený disk chytit ještě ve vzduchu a přinést ho zpět psovodovi. Psy tyto aktivity pochopitelně velmi baví, protože při tréninku se využívá základních a přirozených psích instinktů, jako je sledování pohybu kořisti a její lovení. V dogfrisbee hraje důležitou roli nejen příprava psa, ale i psovoda – bez dobré techniky házení disků se totiž v tomto sportu neobejdete.

Otcem dogfrisbee je Američan Alex Stein, zkušený hráč frisbee, který se svým whippetem Ashleym v roce 1974 během přestávky baseballového utkání v Los Angeles vtrhl na hřiště a začal mu házet disky. Ashley uchvátil diváky rychlostí a vysokými skoky a okamžitě se stali slavnými. V současnosti se dogfrisbee hraje po celém světe a svoje příznivce má i v České republice. A přestože se u nás háže disky teprve krátce, zhruba od roku 2004, čeští závodníci jsou velmi úspěšní. Kromě několika mistrovských titulů z evropského kolbiště jsme letos získali nejvyšší světové příčky.

V dogfrisbee se soutěží v několika disciplínách. Divácky nejatraktivnější a mezi závodníky nejprestižnější je freestyle. Jak název vypovídá, jedná se o volnou sestavu, při které psovod háže psovi disky a společně předvádějí celou řadou akrobatických prvků.

Soutěží se ale i v několika distančních disciplínách. V nich jde buď o co nejdelší hod, nebo o přesnost házených disků.

Množství informací o dogfrisbee, včetně tréninkových rad a termínů akcí najdete na stránkách DiscDog klubu České republiky

www.discdog.cz